Svět vzhůru nohama: Savannah Brigham (16. díl)

11. června 2013 v 13:00 | Coco |  Svět vzhůru nohama: Savannah Brigham
loading

16. Silvestr

A tak tu byl Silvestr. V obchodě jsme si každá vybrala svůj model. Zatímco Aubrey zvolila zelenkavé sáčko a bílé roury, já se natáhla do milovaných lososových šatů a k nim jsem našla krásné černé sako.
"Jsi kost," ušklíbla se, když mi žehlila vlasy. Měla jsem je doslova hladké. Ofinu jsem teď měla nabarvenou na blond, chtěla jsem změnu. Vytáhla mi vlasy do vysokého ohonu a zlakovala. Já jsem její blond hřívu nakulmovala. Vypadaly jsme skvěle, to jsem musela uznat i já.
"Jedeme, nebo to nestihneme." Popadla jsem klíčky Aubreyina auta. "Dneska flirtuju." Oznámila jsem Philippovi a nasedla do auta.
"Přeskočilo jí, nebo jsi ji už opila?" Zašklebil se na Aubrey a políbil ji do vlasů.
"Od každého trochu." Zasmála se a zasedla na místo spolujezdce. Natáhla jsem nohy na své dvousedadlo a uvelebila se.
"Dělejte si prdel z plastelíny," pronesla jsem vážně. "Dnešek bude totiž legen-" Počkejte si na to…


Před námi se rozprostíral obrovský pozemek. Dům stojící uprostřed připomínal zámek, ale byla to spíše rodinná vilka. Patřila Gregovi.
"Jste pozvaní?" Vrátný nás zastavil před bránou.
"Jsme členové týmu!" Zamručela jsem rozmrzele, ještě nám scházelo, aby nás vyhnali pryč. Vytáhla jsem z kabelky starou a zlámanou kartičku se svým jménem, kterou jsem dostala první den na zkoušce. Nosili jsme jmenovky, protože nás bylo moc. Postupně se tým zredukoval a většina lidí si vás pamatovala.
"To si může pořídit každý." Zamračil se na nás. "Blokujete tady cestu ostatním," zamručel, ale v tu chvíli k mému štěstí prošel kolem Jeremy. Pustil se do řeči s hlídačem, oba střídavě ukazovali rukou na nás. "Tak dobře." Zamručel a pustil nás k domu.

"Tady to je jako v Buckinghamském paláci!" Vypískla Aubrey, když jsme procházeli vstupní halou. Nebyla daleko od pravdy. Po obou stranách se táhlo mohutné točité schodiště a uprostřed stropu visel křišťálový lustr, podlahy byly bezpochyby nové, nádherně upravené. "Díky," natáhla se po šampaňském, které pronesl kolem jeden z číšníků oblečený ve společenské vestičce, kolem krku motýlka, černé kalhoty a lakýrky. Philipp jí sklenku sebral a sám se z ní napil. Když Aubrey začala protestovat, přitáhl si ji k sobě a umlčel ji svými ústy.
"Jo, Greg je sice hulvát, ale má prachy a vkus." Zasmál se Jeremy, odtáhl mě od páru a chytl mě kolem pasu. Vedl mě po točitých schodech nahoru. "Aaron je nahoře v kostymérně, má trable. Řekl mi, že až přijdete, mám k němu jednu z vás dovést." Vysvětloval se smíchem na rtech.
"Celý Aaron." Zašklebila jsem se nervózně, nechtěla jsem potkat Dereka, ani Jordana.
"Ani jeden tu nejsou."
"Prosím?"
"Je mi jasné, na co myslíš." Ušklíbl se. "Jordan přijede bůhví kdy a Derek si zlomil nohu. Třeba se tu k tvému štěstí ani neukáže." Otevřel veliké dveře od nejzazšího pokoje v dlouhé chodbě.
"Zlatíčko!" Aaron měl na sobě spodní prádlo se Spongebobem a černé ponožky. "To jsem rád, že tě tu mám. Nashle, Jeremy." Zabouchl mu dveře před nosem a vtáhl mě do pokoje.
"Aarone, co to máš na sobě?" Objala jsem ho.
"Nevím, co si mam vzít. Víš, dole bude jedna velice speciální osoba a já chci zapůsobit."
"Spongebobem?" Měřila jsem si ho pohledem.
"Ani na spodní prádlo už nemám vkus," povzdychl si a zabořil se do hedvábné peřiny, která byla pečlivě ustlaná na mahagonové posteli.

"Díky." Šeptal mi do ucha zhruba po hodině, když jsme konečně dorazili na zahradu, kde hrála mně neznámá kapela. Nechal mě samotnou u fontány a odkráčel bůhví kam. Vděčně jsem se uvelebila na fontáně, přitáhla nohy k sobě a objala si ramena, protože mi byla zima. Tady nikdy sníh nebyl, ale přesto se zima projevila chladným větrem. Prohlížela jsem si hodinky, které jsem dostala od Aubrey k narozeninám, a nevnímala okolí. Ukazovaly právě jedenáct hodin. Ještě hodinu do půlnoci. Bude nový rok a já budu moct začít od znova. Alespoň to jsem si namlouvala.
"Ehm," ozvalo se vedle mě odkašlání a prudce zdvihla oči k osobě vedle mě. Byl to špatný krok, neměla jsem ho ani v nejmenším dělat. Zastavilo se mi srdce. "Co tady děláš?" Jeho hlas mi připadal více než podobný kudle. Ostré a špičaté kudle, která vám projede srdcem v ten moment, kdy to nejméně čekáte. Palčivá bolest mi sevřela hrdlo.

"Jordane," vydala jsem ze sebe přidušeně.

Co na to říkáte? :)

 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Čteš/Budeš číst Svět vzhůru nohama? :)

Ano!
Ne

Komentáře

1 ♥Lara ♥Lara | Web | 11. června 2013 v 14:42 | Reagovat

Moc pěkný díl, jsem ráda za ten konec :D Snad se třeba usmíří :)

2 Xaveria Xaveria | 11. června 2013 v 16:29 | Reagovat

Jordan? Co tam dělá? O.o na takový večírek bych taky zavítala :DD

3 gabuška gabuška | 11. června 2013 v 17:21 | Reagovat

super díl :D
ale musela jsi to zase utnout v tom nejlepším že ;-) jsem zvědavá na jejich rozhovor, doufám, že spolu budou na ohňostroj :-D

4 kitty. kitty. | Web | 11. června 2013 v 18:12 | Reagovat

Tak to mě opravdu zaujalo;) Jsi šikovná:)

5 calsee calsee | Web | 11. června 2013 v 18:40 | Reagovat

hej, zaujalo mě to, jinak supeeer dess... :D

6 Coco Coco | Web | 11. června 2013 v 19:04 | Reagovat

[1]:[2]:[3]:  Děkuju za to, že to OPRAVDU čtete, jste milované ♥

7 Hani | bevintage.blog.cz Hani | bevintage.blog.cz | Web | 11. června 2013 v 19:12 | Reagovat

Spongebobem. :DDD Bože. :D Ten pocit, když nevíš co bude dál s štve tě to. Ale myslím, že se usmíří.. doufám tedy. :)

8 Coco Coco | Web | 11. června 2013 v 19:29 | Reagovat

[7]: Díky za komentář, cením si ho :)

9 Hani | bevintage.blog.cz Hani | bevintage.blog.cz | Web | 11. června 2013 v 20:07 | Reagovat

My jsme se fotili teď.. doufám, že ty fotky stihnou vyvolat, protože tyhle byly prostě nejlepší. :D
Chodím o somé třídy, takže to zatím moc neřeším, ale na 90% půjdu na gympl.. :) Nevím nějak co chci dělat, jen okrajově a navíc chci mít vysokou, takže je to asi nejlepší. :)
Na jaké škole jsi ty? :)
--
A přesně jak jsi psala - ty pocity jsou úžasné, ale někdy vznikají zajímavé a vtipné situace. :DDD

A povídku mám dopsanou, teď ji poslat. nevím, jestli to udělám dneska, ale určitě maximálně zítra pošlu. :)

A za komentář neděkuj. ;)

10 Hani | bevintage.blog.cz Hani | bevintage.blog.cz | Web | 11. června 2013 v 20:37 | Reagovat

A je to tam těžký? :)
Jinak, tady v menu čtu, že se chceš zabývat žurnalistikou... :) Já taky. :)

11 Kachna Kachna | Web | 11. června 2013 v 20:45 | Reagovat

Ahoj psala jsi,že jsem neposlala tu povídku. No ale já ji už poslala,ale radši jsem ji teď poslala znovu XD

12 Hani | bevintage.blog.cz Hani | bevintage.blog.cz | Web | 11. června 2013 v 20:51 | Reagovat

osm dvojek? :) to je suprový. :) ty jsi měla samé jedničky na základce? tak to musíš být hodně chytrá.. :) já mám "hezké dvojky", le pořád je to dvojka! :D

13 Hani | bevintage.blog.cz Hani | bevintage.blog.cz | Web | 11. června 2013 v 21:03 | Reagovat

Tak svojky nejsou špatný, ale když se nesnažím , mám dvojku s odřenýma ušima, když nakám, mám hezkou dvojku.. pořád je to dvojka. :( :D

14 betty betty | Web | 11. června 2013 v 21:26 | Reagovat

Dost dobře píšeš :)

15 Coco Coco | Web | 11. června 2013 v 21:28 | Reagovat

[14]: Danke schon :)

16 freaking-hipster freaking-hipster | Web | 11. června 2013 v 21:41 | Reagovat

Hezky napsané:)

17 monbella monbella | Web | 12. června 2013 v 12:04 | Reagovat

Nemam rada zimu :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama