Svět vzhůru nohama: Savannah Brigham (4. díl)

4. května 2013 v 17:00 | Coco |  Svět vzhůru nohama: Savannah Brigham
loading
4. Sázka

"To je šílený!" Vřískala Aubrey. Seděly jsme v kavárně kousek od jejího butiku, byl její nápad jít sem, mělo to být něco jako moje odškodné, nakonec ale usoudila, že by odškodné měla dostat ona. "Ne, ne, ne! Střílíš si ze mě, viď? Nezdálo se ti to jenom?" Kulila oči a cpala se při tom borůvkovou zmrzlinou.
"Není." Zasmála jsem se a vytáhla z batohu vestu. Střežila jsem ji jako oko v hlavě od včerejší noci. Našla jsem ji chvilku po Jordanově odchodu, ale neodhodlala jsem se běžet za ním. Ne teď, když mám šanci se s ním sejít seriózně.
"A víš, co to znamená, že jo?"
"Ehm,…" Zakašlala jsem.
"Ne?" Povytáhla obočí. "Savannah! Jak dlouho toužíš po práci veleúspěšné baletky nebo alespoň tanečnice?" Teď mě doslova citovala. "Jordan je z tebe očividně na větvi! Chop se šance! Až mu budeš volat, pozvi ho někam ven - samozřejmě za záminkou jeho vesty. A až ho budeš mít v hrsti,…"

"Dohodí mi práci. Jo, to by šlo!" Usmívala jsem se, ale v tu chvíli mě zalil pocit viny.
"Jakýpak ale?" Kysele se na mě ušklíbla, když viděla mou ostýchavost.
"Bude to moc okatý. Prokoukne mě. Nemůžu někoho využívat jen tak, protože se mi zachce." Huhlala jsem do hrnku kafe.
"Tak fajn. Uzavřeme sázku." Ušklíbla se na mě. "Já vsadím padesát babek na to, že si ničeho ani nevšimne."
"A já že mi to neprojde."
"Platí." Zazubila se, sázení ji bavilo. Samozřejmě ona na to měla, ale teď jsem si byla jistá. Musí mu to dojít hned! Přece za ním lezou samé fanynky. Odkopne mě hned, jakmile bude mít svou vestu.
"A teď mu zavolej." Naoko se netvářila vzrušeně, ale já věděla, že pod povrchem dočista bublá zvědavostí.
"Ne," chtěla jsem protestovat.
"Jo! Vesta je přece akutní záležitost! Nebo snad ne?" Zasmála se.
"O co tu jde?" Ke stolu se přidal Aaron, a když mu Aubrey dopodrobna vysvětlila plán, naočko se začuřil a pak radostí ukázal na můj telefon.
"Já držím s Aubrey. Dostaneš ho hnedka, kotě. Vypadáš jako bys vyskočila z Vogue." Jen homosexuál zná módní časopisy lépe než žena. Samozřejmě, že mi můj dnešní model sestavoval on.
Povzdychla jsem si a vyťukala číslo, které vybledlo, ačkoliv jsem se ho snažila nemýt, nesušit, ani se ho nedotýkat.
"Dobrý den, je to číslo Jakea Blacka?" Slyšela jsem, jak Aaron s Aubrey vyprskli smíchy, ale snažila jsem se nevěnovat jim pozornost.
"Vy si vykáte?" Zaartikulovala Aubrey a já ji jen odmávla rukou.
"Kdo volá?" Rozespalý tón hlasu mě škádlil. Přesně věděl, kdo volá.
"Savannah." Zasmála jsem se a snažila se, aby to vyznělo ležérně a nenaléhavě. "Jen jsem si říkala, že byste chtěl zpět svou vestu." Aaron koženou vestu hladil a přejížděl si s ní po obličeji. Prudce jsem mu ji vytrhla a složila si ji do klína.
"Páni, takže jste ji našla?" Jeho tón takhle rozespale zněl lépe. "Máte štěstí, Savannah, že jsem stále poblíž vašeho města." Usmíval se.
"Našla, zahrabanou pod hromadou plastu." Zašklebila jsem se při té vzpomínce.
"Tak to mě nenapadlo podívat se tam." Zasmál se uvolněně. "Hádám, že vám za tu obětavost měl nějak poděkovat."
Aaron s Aubrey samozřejmě slyšeli celý rozhovor, ačkoliv jsem neměla zapnutý hlasitý odposlech, měli uši na špičkách. Souhlasně přikyvovali a smáli se jako andílci. Nevinné tvářičky, pomyslela jsem si jízlivě.
"Co takhle večeře?" Srdce mi bušilo, jako by se bálo odmítnutí. Ale na druhou stranu jsem chtěla vyhrát svou sázku.
"Vyzvednu vás zítra v osm, Savannah." Po několika dlouhých chvílích mlčení konečně odpověděl. Srdce mi poskočilo, ale nemělo by. Kde vezmu padesát babek? Ale ještě nic není u konce, stále si něčeho může všimnout.
"Jak víte mou adresu?" Zašklebila jsem se.
"Páni, na to bych dočista zapomněl. Pošlete mi ji do zprávy. Musím jít, na shledanou. Těším se na vás." Zavěsil, než jsem stihla zaprotestovat. Nemůže vidět Springs!
"Ne!" Zavřískala jsem. "Ne, do Springs ne!"
"Tak ho nasměruj třeba sem ke kavárně nebo na náměstí." Aaron mi chvatně vnukával myšlenky. "Nebo ke mně domů." Zašklebil se svůdně. "Ta jeho prdelka." Teď jsme pro změnu vybuchly v smích já s Aubrey.
"Jo, náměstí by šlo." Dostala jsem ze sebe v záchvatu smíchu.
"Nevím, kde vezmeš padesát babek." Šklebila se Aubrey, když konečně utišila svůj smích.
"Nepředbíhej. Dej mi měsíc."
"Platí." Zabořila lžičku do zmrzliny.
Další díl očekávejte v pondělí v 17:00 nebo již teď čtěte zde!
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Čteš/Budeš číst Svět vzhůru nohama? :)

Ano!
Ne

Komentáře

1 Chiara Chiara | Web | 4. května 2013 v 17:43 | Reagovat

Perfektní díl :) Savannah je ale mrcha když ho chce takhle využít :D :D

2 Coco Coco | Web | 4. května 2013 v 17:47 | Reagovat

[1]: Každej neni svatej :D

3 Sheila Sheila | Web | 4. května 2013 v 18:52 | Reagovat

zajímavé:)) hezky píšeš:)

4 ×$ierra× ×$ierra× | Web | 4. května 2013 v 19:59 | Reagovat

Skvěle píšeš!!! :) hezky se to čte :)

5 Kachna Kachna | Web | 4. května 2013 v 21:31 | Reagovat

Chtěla jsem se zeptat:Dřív jsi tu měla takovou ikonku(animaci s videem) tak se chci zeptat v jakém programu si ji dělala??

6 Mrs.305 Mrs.305 | Web | 4. května 2013 v 21:35 | Reagovat

pekný príbeh :-)

7 *D-Domči *D-Domči | E-mail | Web | 4. května 2013 v 22:11 | Reagovat

Ahoj,hrozne moc ďakujem za layout,je krásny a rada si ho vezmeeeem :333 E-mail je pridelený ku komentu takže mi napíš ked tak :) Ďakujem moc

8 Saša Saša | Web | 5. května 2013 v 8:27 | Reagovat

Opäť super časť :)

9 Renda♥ Renda♥ | Web | 5. května 2013 v 10:35 | Reagovat

hezké

10 Coco Coco | Web | 5. května 2013 v 16:45 | Reagovat

Děkuju moc, holky!! :*

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama