Casey Kennedy: Life stories (1. díl)

12. ledna 2013 v 20:34 | Coco |  Casey Kennedy: Life stories
loading
1. ZLOMENÉ SRDCE

"Casey?" Slyšela jsem jeho bezradný hlas neustále opakovat mé jméno. Začínala jsem propadat panice. Co mu mám asi říct? Jak se k němu po tom všem mám chovat? Chladná jeskyně mi poskytla své prostředí k uschování se proti okolnímu světu.
"Casey! Casey, kde jsi? Naháníš nám hrůzu." Druhý hlas. Ten jsem také poznala. Můj nejlepší kamarád Charlie se s mým přítelem potuloval po lese, aby mě našel. Kdo jiný by to také měl být.
Ale hrůza nehrůza. Nevylezu, ani kdyby hřmělo. Nevyjdu na oči jako naivka tomu neřádovi. Jen ať hledá. Hlasy se ztišily. Něco si říkali, ale já jim nerozuměla, neboť se do celé scény začalo zapojovat také foukání podzimního chladného větru. Uslyšela jsem kroky poblíž jeskyně, ale nezastavovaly. Kdosi, komu tyto kroky patřily, šel dál. Nezastavil u mé skrýše a nevysvobodil mě jako princeznu z věže, v což jsem tak trochu potají doufala. Byla mi zima, přeci jen už byl říjen a podzimní noci se neřadí mezi ty nejteplejší.

Uslyšela jsem kroky i z druhé strany jeskyně, ale také pokračovaly dál.
Přepadla mě panika a hrůza. Teď jsem tu sama. Josh už za mnou neběží, aby mě zachránil, a já tu zůstanu samotná, dokud se nerozední. V lepším případě nezmrznu a neobjeví mě nějaké divoké zvíře, které by se tu kolem mohlo potulovat. V lepším případě ráno poznám cestu, po které jsem přišla a dostanu se na hlavní silnici. Když zabočím doleva, dovede mě zpět do města.
V horším případě je tohle možná moje poslední noc, nebo poslední noc přežitá ve zdraví.
Zuby mi začínaly drkotat, ale bála jsem se, že když vylezu, objeví se Charlie s Joshem a vyslechnu si pěknou řádku poučení o tom, jak se má mladá žena chovat. Při tom pomyšlení jsem si dopla bundu ke krku a zachumlala se do voňavého šátku.
Kroky z obou stran se vracely.
"Nemohla běžet daleko. Musí být někde tady." Teď jsem Joshe slyšela jasně.
"Kámo, bejt momentálně v kůže Casey, tak se radši propadnu do země, než abych stál v tvé blízkosti." Proto jsme si s Charliem rozuměli. Měl na vše stejný pohled jako já. Vyrůstali jsme spolu na jednom pozemku, když naše matky žily v těsné blízkosti. Mezi našimi zahradami ani nestál plot nebo nějaká kůlna na dříví. Měli jsme společnou terasu a společné pískoviště.
"Přestaň filosofovat. Vím líp než kdokoliv jiný, co jsem udělal a jak moc jsem ji ranil. Vzal bych to všechno zpátky! Mariah s Kelly mě zdrogovaly. Vím, že mi nevěříš. Ani ty, ani ona. Nechci říkat, že za to nemůžu, ale z části je to pravda. Nehodlám to házet na nikoho jiného, beru na to svou plnou zodpovědnost. Ale ať jsem byl s kýmkoliv jiným, jsem do téhle holky blázen. To musíš pochopit! Potřebuju ji najít - i kdyby to mělo být naposledy, co ji uvidím." Proto jsem Jishe milovala. Přesně z tohohle důvodu. Nikdy by své činy nepřevedl na nikoho jiného. A vždy chtěl být fér. Ale tohle moc fér nebylo. "Musím se jí alespoň omluvit."
"Chápu."
"Kdybys byl ona, kam by ses schoval?" Chvíli bylo ticho. Oba zmlkli a přemýšleli. V listí podemnou se něco pohnulo a já zapištěla do šátku. Přešla jsem přes suché listí na druhý konec jeskyně.
"No... V tomhle počasí někam, kde je teplo. Ale neznám to tady, nevím, kde co je."
"Já tu vyrůstal." Joshův hlas dostal nějakou barvu. Zněl skoro natěšeně. "Někde by tu měla být jeskyně, ale takhle ve tmě to nepoznám." Hrůzou jsem vytřeštila oči.
Po pár chvilkách jsem uviděla dva obrysy.
Schovala jsem se co nejvíc ke stěně.
"Casey! Už to stačilo. Musíme odtud vypadnout, než začne bouřka!" Charlie.
"Casey, omlouvám se. Vím, že to nestačí, ale musíme odtud vypadnout. Promluvíme si o tom jindy. Pojď, přece tu nechceš zmrznout!"
Odvážila jsem se a vylezla ze svého zákrytu.
"Konečně!" Josh vydechl a rozevřel náruč, aby mě objal, ale já se rozběhla k Charliemu a začala mu plakat na rameno.
"Promiň, Charlie. Omlouvám se." Slzy mi tekly po tvářích, div nevytvořily potok.
"Šššt." Tišil mě a hladil po zádech. Slyšela jsem Joshe jak zhluboka dýchá, ale bylo mi to jedno. Ať si je naštvaný jak chce. Charlie mě políbil na čelo a objal mě kolem ramen.
"Padáme odsud." Mávl i na Joshe a všichni jsme se vydali z jeskyně ven. Venku vlál vítr a obloha se začínala zatemňovat.
"Běžte!" Zavelel Josh a všichni jsme se po pěšině rozeběhli. Za našimi zády začínalo pěkně hřmít a na mé ruce dopadaly první dešťové kapky.


...POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Anketa

Líbí se ti má "tvorba"? :)

Ano
Ujde to
Ne

Komentáře

1 SandyInka♥ SandyInka♥ | 13. ledna 2013 v 16:45 | Reagovat

Krásně píšeš! :)

2 gabuška gabuška | 18. ledna 2013 v 16:49 | Reagovat

tak tohle vypadá úžasně, ty máš prostě talent :*

3 Coco Coco | Web | 18. ledna 2013 v 18:57 | Reagovat

Ale ššt, talent je moc silné slovo :D

4 m-ruselova m-ruselova | Web | 23. ledna 2013 v 21:47 | Reagovat

Páni ty ale MÁŠ talent! Je to úžasný :)!

5 Coco Coco | Web | 25. ledna 2013 v 22:34 | Reagovat

Jé, děkuju moc :*

6 nellyncin-denicek nellyncin-denicek | 28. března 2013 v 13:50 | Reagovat

Máš na to talent :))

7 Lenik Lenik | Web | 17. dubna 2013 v 17:27 | Reagovat

veľmi dobre to začína! a videla som aj trailer! je skvelýýý!! idem na ďalší diel :-)

8 Charlie Charlie | 18. dubna 2013 v 20:29 | Reagovat

Pani!  Nadhera :) moc se mi to libi. Jdu cist dal :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama