Casey Kennedy: Life stories (2. díl)

17. ledna 2013 v 17:33 | Coco |  Casey Kennedy: Life stories
loading
Pokračování povídky je tu :)
"Padáme odsud." Mávl i na Joshe a všichni jsme se vydali z jeskyně ven. Venku vlál vítr a obloha se začínala zatemňovat.
"Běžte!" Zavelel Josh a všichni jsme se po pěšině rozeběhli. Za našimi zády začínalo pěkně hřmít a na mé ruce dopadaly první dešťové kapky.

2. NEHODA
Vítr začínal sílit čím dál více a hřmění se k nám přibližovalo. Byla jsem vynervovaná, utíkala, a nedávala pozor na cestu.
"Casey!" Josh mě popadl za paže a přitáhl si mě k sobě. Vše ve mně vřelo. Začala jsem do něj mlátit pěstmi. Momentálně jsem ani nedokázala pomyslet, že by se mě ještě někdy dotýkal.
"Nech mě na pokoji!"
"Málem jsi seběhla ze stráně!" Ignoroval mé bušení pěstí na jeho hruď.
Slzy mi začaly stékat po tvářích. Nedokázala jsem se na něj ani podívat.

"Šššt." Tišil mě a setřel mi kapičky stékající přes bradu.
"Jdeme." Odtáhla jsem se od něj a běžela dál.
Bouře nás začínala dohánět. Musela jsem se neustále ujišťovat, že Josh běží za mnou. Možná mi byl méně lhostejný, než bych si přála.
Připadalo mi, že kdybych tudy teď běžela sama, nevěděla bych, kde je napravo a kde nalevo, natož to, jak se odsud mám dostat. A to jsem sem chodila často.
Konečně jsem viděla východ z lesa. Vedl na silnici, po které projela dvě auta za den.
"Kde...je...Charlie?" Dostala jsem ze sebe mezi hlubokými nádechy a výdechy. Přeci jen je to od té jeskyně k silnici něco okolo kilometru a půl.
Josh se opíral rukami o kolena a pokynul k autu, které stálo zaparkované opodál. Stačilo přejít lávku vedoucí přes potok a poté jen cestu pro bruslaře. "Jdi do auta," hodil mi klíče. "Jdu za ním." Zalezl zpět do lesa.
Vteřinu jsem váhala, ale poté jsem se rozeběhla za ním. Srdce mi bylo jako o závod.
"Počkej," doběhla jsem ho.
"Řekl jsem ti-" zarazila jsem jeho slova svou rukou. Naplácla jsem mu ji přes ústa.
"Charlie je můj nejlepší kamarád. Jestli tu zůstane on, pak já taky." Rozhodně jsem se mu podívala do očí. Josh mě zmateně pozoroval, ale poté mu v očích přelétlo pochopení.
"Dobrá." Políbil mě na čelo, ale já se od něj odtáhla. "To jen pro případ, že by tohle byla naše poslední společná noc," pokrčil rameny, popadl mou dlaň a táhl mě zpátky do lesa.
"Charlie!" Volali jsme na něj. Zastavili jsme u místa vzdáleného asi půl kilometru od silnice, když jsme uslyšeli sýpání. Vycházelo z místa mimo pěšinu.
"Charlie, proboha. Co je ti?" Rozeběhla jsem se za chabým hlasem.
"Charlie!" I Joshův hlas zněl vyděšeně. Okamžitě se mě zmohla panika.
Čím více jsme se k němu přibližovali, tím zřetelněji jsem viděla jeho obrysy. Uvízl v nějaké jámě celou nohou a chabě se opíral o spadlý strom. Byl na první pohled vyčerpaný a vypadal, že každou chvíli omdlí. Musela to pro něj být nehorázná zkušenost, když věděl, že my dva jsme jistě dávno z lesa venku.
"Kde ses zdržel? Není ti nic?" Přiběhla jsem k němu, ale když jsem mu pohlédla do obličeje, uskočila jsem a div jsem nevykřikla. Do očí se mi hrnuly slzy. Měl celý obličej od krve. Nejspíš narazil do ztrouchnivělého stromu, o který se teď opíral.
"Vezmi ho za druhou ruku!" Zavelel Josh a snažili jsme se ho vytáhnout, ale marně.
Lesem projelo světlo blesku a osvítilo celou mizernou scénu. Viděla jsem, že je zaseklý mezi kameny.
"Musíš odsunout tenhle kámen!" Ukázala jsem a v duchu počítala jednadvacet, dvaadvacet, třiadvacet když v tom se ozval hrom. Vyděsilo mě to. Bouře musí být opravdu blízko.
"Nejde to. Zaseklo se to!" Začínalo pršet. "Nejde to!" Tahal za kámen a ruce mu po něm klouzali.
"Musí to nějak jít!" Zpanikařila jsem. Držela jsem Charlieho za ruku a mluvila na něj, aby neomdlel.
Josh tahal za kámen, pomáhal si popadanými klacky a vším, co našel, ale marně. Vždy, když les osvítil blesk, měřil situaci. Zhruba pět minut jsme tam jen tak nečinně přihlíželi, jak Charlie omdlívá a neúsěšně odhrnovali kámen stranou.
"Mám to!" Ukázal na prasklinu během dalšího blesku. Neviděla jsem přesně, co dělá s polorozpadlým kamenem, ale viděla jsem jistě, že našel nějakou železnou tyč a s kamenem pohl. "Tahej!" Zavelel a oba jsme zatáhli za Charlieho paži. Podařilo se nám ho vyprostit z prolákliny. Jediné štěstí, že chodím poslední půlrok do posilovny a občasně i na box. Jinak bych tu nebyla nic platná.
"Povedlo se!" Zajásala jsem, ale Charlie už pomalu upadal do spánku. Viděla jsem, jak se jeho víčka zavírají a oči se mu zvláštně protáčejí. Bylo to děsivé.
"Jdeme, musíme ho dostat k autu." Déšť zesílil a zintenzivnil. Bubnoval nám do chabě oděného těla a Charlie mezi tím jen sýpal, aniž by se zdál být při vědomí.
Po neskutečně dlouhé době jsme se s Charliem přes ramena dobelhali k autu a když jsme dosedli na svá místa, cítila jsem, jak mě celé tělo bolí.
"Jedeme do nemocnice, okamžitě." Zašeptal Josh a nastartoval auto.
"Jestli bude hodně zraněn, budu si to vyčítat ještě dlouho. Už navždy." Také jsem šeptala. Neměla jsem sílu mluvit hlasitěji. "Byla to má chyba." Schovala jsem obličej do dlaní.
"Ne, byla to má chyba. Kdybych... Kdybych nebyl takový vůl, tak bys neutekla do lesa před bouří." Sundal mi dlaně z obličeje.
"Nemáme si co vyčítat." Dívala jsem se mu do očí. Byl tak blízko. Ani papír by se mezi nás teď nevešel. Políbila jsem ho. Nevím proč, ale udělala jsem to. Ačkoliv se ve mně všechno stále vřelo. Byla jsem z té směsice pocitů zmatená.
"Promiň." Sklopila jsem oči, ale on se jen usmál a věnoval se řízení. "To jen pro jistotu, že by to byla naše poslední společná noc." Zopakovala jsem jeho slova.
"Ty promiň." Špitl a po tváři se mu mihl úsměv.

...... POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ!
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Líbí se ti má "tvorba"? :)

Ano
Ujde to
Ne

Komentáře

1 gabuška gabuška | 19. ledna 2013 v 17:02 | Reagovat

O_O  O_O  O_O  já chci pokračování

2 Coco Coco | Web | 19. ledna 2013 v 18:50 | Reagovat

Ty blázínku :D

3 m-ruselova m-ruselova | Web | 23. ledna 2013 v 21:56 | Reagovat

Ty jo! To je úžasný. chci pokračování!!!! :D moc se ti to povedlo. Rozhodně v tom pokracuj! :) ;-)

4 Coco Coco | Web | 25. ledna 2013 v 22:39 | Reagovat

[3]: Děkuji, budu! :)

5 Lenik Lenik | Web | 17. dubna 2013 v 17:45 | Reagovat

no ty kokos!!!! dúfam, že bude Charlie v poriadku!!! O_O

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama